To the STEM 2

27. března 2017 v 8:24 |  Stories
Po dvou týdnech nebo jak dlouho jsem tu nebyla jsem zase zkrátka tady!
Jaké jsou plány pro další články?

Přináším vám to s novým dílem To the STEM, což je opět výblitek z toho, jakých kravin jsem schopna se sestrou.
V plánu je dokončení The New Order, vážení! Poté jako povídku začnu pracovat buď na The White Rook nebo The Engagement. Co se týče toho, tak to mám nápadů a plánů více než je zdrávo a bude to....snad dobré.
Samozřejme sem tam nějaká úvaha, pár věcí o tom co jsem zase namalovala nebo vyrobila...


Byla temná noc a město upadlo do mlhy. Zdálo se že všichni lidé již spí, až na dvě mladé osoby kdesi v domě v prvním patře.
Místnosti obklopovalo mrtvolné ticho. Mimo tikání hodin v obývacím pokoji se ozvalo zaburácení a náhlý výkřik.
,,Jimyyyy!..... Co si takhle zahrát The Evil Within?" Vykřikla Aydee s poklesem hlasu a lišáckým pohledem.
,,Pokud vím tak naposled co jsme to hrály vcuclo nás to do děje a po sléze nás Ruvik vykázal ze STEMU protože jsme si z něj dělaly prdel." odpověděla chytře tvářící se Jimy.
,,O důvod navíc proč jít hrát ne?" Aydee zůstával její lišácký pohled i přesto že ji Jimy propalovala svým "You are fucking kidding me" facem.
,,TAK JO!"
Aydee si vzala svou The Art of The Evil Within, bonboniéru, umělou slunečnici a plyšového Ruvika. Usadila se v koženém křesle naproti televizi a v rukou drtila ovladač žhavá očekáváním. Za malý moment se k televizi připlazila i Jimy se "svým" kladivem které si "vypůjčila" od Pedra při poslední návštěvě STEMU. Posadila se na pohovku vedle křesla a z jejího pohledu bylo zřejmé že kladivo není zrovna lehké.
,,Proč máš ty bonbony?" zeptala se Jimy se svraštěným obočím.
,,Noo... myslela jsem že by mi mohl Ruvik odpustit když mu přinesu pár čokoládiček." odpověděla Aydee a přimáčkla k sobě plyšového Ruvika.
,,Takže... jdeme na to?" zeptala se Aydee a podívala se na Jimy.
,,No... asi jo." odpověděla Jimy s těžkým dechem.
Aydee zapnula hru a obě čekaly co se bude dít. Najednou seděly na gauči uprostřed katakomb.
,,Ajta krajta!" Řekla Aydee mezitím co se rozhlížela po prostoru.
,,Proč sedíme obě na gauči?! Slez z toho já tě tu nechci!"
,,Nehodlám tady jen sedět a nečinně přihlížet ,když už jsme tady chci zažít nějaký to vzrůšo"
,,Dobře dobře ,když myslíš. Spýš mi řekni kde jsme." (zanechávám pro super vzpomínky na tuto pravopisnou chybu XD)
,,Hmm... v současné chvíli podle toho co si tak pamatuju se nacházíme v těch katakombách pod kostelem." konstatovala Aydee mezitím co přejížděla prstem po stěnách katakomb. Najednou se jí prst zastavil ve vzduchu a ukazoval do chodby na postavu v bílém.
,,RUVIKUUU!!" Jakoby ji gauč vystřelil do vzduchu. Běžela za tou kapucou s napůl snědenou bonboniérou a úsměvem od ucha k uchu.
,,Počkej ,krucinál!!" volala Jimy na Aydee ,která už se chystala obejmout "Ruvika".
To už ,ale Aydee skočila po figuríně. Než se nadála přehouplo ji lano do klece u stropu a dvířka se za ní zabouchla.
(Že je to figurína to si uvědomila ,až když držela v rukou plastovou nohu.)
,,Well... shit.." řekla Aydee a pohodila plastovou nohu. Než se Jimy rozkoukala a došla ke kleci ,objevil se před ní skutečný Ruvik.
,,UEEEEEE!!!!" vyjekla Jimy a rozhodila rukama do všech stran ,přestože stále držela Kasičkovo kladivo.
,,No to si ze mě děláte prdel?! Takže já tady budu zavřená v kleci a Ruvik přileze za tebou? Víš že sem ti přinesla čokoládu??" vztekala se Aydee ,přestože si jí Ruvik nevšímal.
,,A co to krucinál je?" ječela Aydee ze stropu na Ruvika.
,,Bezpečnostní opatření." odpověděl Ruvik hlubokým hlasem jako obvykle.
,,Proti komu?" zeptala se Jimy a otočila pohled z Aydee opět na Ruvika.
,,PROTI VÁM!" odpověděl Ruvik pobouřeně.
,,A co jsme ti jako udělali ,že nás zavíráš do klecí ,ty hajzlíku jeden kulišáckej." zeptala se Aydee a na tváři se jí objevil chlípný úsměv.
,,Kdo sebral Keeprovi kladivo, kdo Sebovi zablokoval výtah a kdo krucinál měl tak úchylný narážky?!" Ruvik se začal až vztekat.
,,Uklidni se ,drahoužku byla to jenom malá zábavička." Aydee teď působila jako větší perverzák než kdy jindy.
,,JÁ SE Z TOHO POSERU!!!!"vyprsknul Ruvik směrem k Aydee a zmizel neznámo kam.
,,Co to bylo?" zeptala se Jimy nechápavě a překvapeně.
,,Jsem si jistá že mi odpustil." usmála se Aydee spokojeně a opřela se o mříže klece ,ve které byla stále zavřená.
,,Hele asi by jsi chtěla pryč z tý klece ,co?" zeptala se Jimy a dívala se na strop.
,,Co?... Jo jo jasně. Očividně byla Aydee vyrušena ze svých myšlenek.
,,Tak bacha." Řekla Jimy mezitím co se napřahovala s kladivem proti kleci.
,,HELE HELE POČ-!" Než stačila doříct větu, ve vzduchu rotující kladivo způsobilo zvučný pád klece.
,,AAAAUUUUU!!!!!!" zařvala Aydee a rozzuřeně se podívala na Jimy.
,,No tak aspoň ,že se to otevřelo." Jimy jen sebrala kladivo a hrdě se rozhlížela po okolí.
,,Hele! Slyšíš to?" Aydee najednou zpozorněla.
,,Co jako?" Jimy se svým pohledem vypadala jako buran.
,,Tam-Tam... Tam-Tam-Tam..." pohybovala prsty jako kdyby hrála na klavír a pokračovala ve znělce Clair de Lune.
,,Odkud to jde?" zeptala se Jimy a zdálo se ,že už také slyší hudbu.Obě pohlédly do chodby a zadívaly se na rozbité zrcadlo na konci chodby.
,,Co tohleto znamená?" ptala se Jimy.
,,Myslím že Tatiana je nablízku." zatvářila se Aydee kulišácky. Než se nadály byly obě pohlceny silnou září.

Probrala se v místonsti (opět super vzpomínky XD) ,kde byla sama. Nikde nikdo. Jediné světlo byla lucerna ,která pomalu dohořívala. Rozeběhla se ke dveřím s mřížemi.
,,Jimy?" promluvila tiše do tmy. Dveře naproti přes chodbu se skřípavě otevřely. Byly slyšet kroky jak někdo odchází z cely.
,,HEEEJ! NOTÁÁK ,PROSÍM ,NENECHÁVEJ MĚ TU!!" Aydee zběsile lomcovala s dveřmi ale nešly otevřít. Najednou se k mřížím přiblížila Jimy a se svým "C´mon" facem a suše vyprskla: ,,Od sebe!"
,,Aha..." Na Aydee bylo vidět že si připadá jako idiot. Vyšla z cely a našlapávala po chodbě.
,,Hej já vím že mě slyšíš! Neignoruj mě!" ozývalo se z jedné cely společně s bušením dveří.
,,Myslíš to co já?" Otočila se Aydee směrem k Jimy. Obě se na sebe usmály a rozeběhly se ke dveřím.
*Ťuk-Ťuk*
,,Ivááááán?"
,,Poutnífíííí?"
,,IVÁÁÁÁÁÁN!"
,,POUTNÍFÍÍÍÍÍ!"
,,UAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!" ozval se nyní nový hlas z druhé strany chodby.
Jimy a Aydee na sebe překvapeně pohlédly a vyprskly při myšlence, kdo to právě vykřikl. Aydee se odvážným krokem vydala ke dveřím, odkud hlas vycházel a na tváři jí stále hrál úsměv.
,,Copak copak?" zeptala se s úsměvem, hledíc skrze malé okýnko do místnosti, kde v koutku seděl Sebastian.
,,Vás neděsí ty hodiny?" zeptal se tiše s vykulenýma očima.
I přes temnotu, která v chodbě přebývala, byly vidět vysmáté pohledy obou sester. Sebastian se mezitím zvedl a vydal se ke dveřím. Přitlačil k sobě a při zjištění, že to nejde, začal panikařit.
,,Pusťte mě ven!!" vykřikl a stále do nich mlátil.
Aydee se jen narovnala, úsměv se jí ještě více rozšířil a inteligentně zvolala: ,,Sebe! Musíš od sebe!"
Chodbičkou projel jasný a čistý zvuk Jimmyho facepalmu a Ivanova uchrochnutí. Sebastian se na půl minuty zastavil a následně velice opatrně zatlačil a zjistil tak, že se dveře skutečně otevírají směrem, který naznačila Aydee.

...
,,Vítejte ,poutnífi." pronesl Ivan s dramatickým tónem a prsty spojenými k sobě.
Jimmy svraštila obočí. ,,Proč nám říkáš ´poutníci´?" zeptala se, zatímco Aydee stála nalepená na dveřích a zírala skrze mřížku na tajemného muže. Byla viděna pouze jeho silueta díky dramatickému svitu lampy.
,,V mých očích jste poutnífi."
Aydee a Jimmy na sebe překvapeně pohlédly.

...
Opilý Sebastian se rozvaloval na pohovce ve Victoriano mansion. Byla noc a panovala všude tma, kromě svitu pár svíček. Duo sester, Jimmy a Aydee byly v místnosti s ním. Jimmy stála opřená o loupající se zeď a Aydee se válela jako vždy na podlaze a plazila se po ní , jako kdyby se jí nemohla nabažit. Dveře se otevřely a dovnitř vstoupila Kidmanová. Sotva udělala pár kroků, zlomila se v pase a najednou ležela na zemi a očividně se dusila. Jimmy s Aydee poplašeně vystartovaly k ní a přemýšlely co dělat. Aydee, aniž by na Sebastiana pohlédla, křikla: ,,Sebe, co děláš, když se žena dusí?!"
Sebastian se chlípně a opilecky usmál a zvolal: ,,Uberu pár centimetrů!"
Kidmanová se vmžiku přestala dusit a přidala se k Aydee a Jimmy, které na Sebastiana vyvalily šokovaný pohled.

...
,,Zdravím..." začala Jimmy mluvit dramatickým a hlubokým hlasem do diktafonu, který ani ne před vteřinou zapnula.
,,Já jsem Ruvik..." pokračovala a Aydee zadržovala v druhém koutu místnosti smích.
,,Jsem věděc....a jsem strašně zlej....mám rád kapuci..."
Vedle Jimmy se zjevila postava v bílém plášti a věnovala jí nasupěný pohled. Jimmy ho jen oplatila zazubeným úsměvem a Aydee výbuchem smíchu.
,,Děsně vtipný..." odsekl Ruvik.

...
Byla to další běžná noc ve Victoriano mansion. Celý dům byl pohlcen v tichu, kromě jediné místnosti v přízemí. Silné stěny a dveře udržovaly veškerý hluk a kravál uvnitř.
Jídelna byla v plném osvětlení nejen žlutého, ale i různobarevného světla díky odleskům diskokoule visící ze stropu. Na stole se v ladných a elegantních pohybech kroutil Ivan, vedle něj Tatiana, zpívající: ,,Hej, Váňo, Ivane! Jen se podívej na mě...". Zbytek delegace se pohyboval po zbytku místnosti, až na osobu v bílém plášti sedící u stěny.
Jimmy na chvíli přerušila svůj krabí tanec a ohlédla se za sedícím a chvějícím Ruvikem.
,,Koukej, Aydee! I Ruvik se směje!" zazubila se.
Aydee jen nehybně stála a pochybně se podívala na Ruvika.
,,Hele, já ti nevím...on se asi nesměje..." řekla tišším hlasem ve chvíli, kdy Ruvik zařval: ,,Prooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooč???!!!!!"

...
Obrovská kuchyň v mansion se nacházela až na druhé straně domu. Jimmy a Aydee se vydaly hledat něco na zub a rozhodly se něco uvařit. Jimmy se pustila do polévky a Aydee dostala kreativní náladu na pečení sušenek. Protože se někdo nudil, rozhodl se Keeper a Reborn Laura, že jim pomůžou. Laura začala sekat zeleninu a Keeper využil svého nadání na dělání omáčky, přičemž do rajčat mlátil kladivem, až celá kuchyň nadskakovala. Hluk přilákal opět pána domu.
,,Co se to tu děje? Zase vy?" rozzuřil se, jakmile se díky svým teleportačním skillům objevil blízko Aydee. Jeho úžas a vztek ještě více vzrostl, když si všiml, že Keeper a Laura se baví a nejsou na jeho straně.
,,Kdy už se tak přestaneš vztekat? Není to zdravý." prohodila Jimmy a přitom ochucovala polévku.
Ruvik vydal zvláštní zakňučení.
,,Sklapni, hučko. Dej si sušenku." řekla Aydee a jednu hotovou po něm hodila.
Ruvikovi nezbývalo nic jiného, než tu věc pozřít a po chvilce zjistil, že to není vůbec špatné.
,,Co v tom vlastně je?" zeptal se a vzal si další do pusy.
,,No, zkoušela jsem nové směsi, takže jsem se podívala do sklepa do té obří místnosti se šuplíky." usmála se Aydee.
,,To je márnice." řekla Jimmy nezaujatě a přihodila do hrnce další zeleninu.
Ruvik měl stále pusu plnou sušenek a i přes tuto informaci si vzal další.
,,A co přesně to obsahuje?" zeptal se jen tak mimochodem.
Aydee se opět zazubila.
,,Je to plné živin! Znáš to...slaďoučký, dobroučký, může obsahovat stopy mozkové tkáně." řekla ke konci monotónním hlasem Aydee a podávala mu další. Ruvik ji bez řečí přijal. Náhle se zarazil a z jedné sušenky sundal měkký žmolek.
,,Jejda.." vypískla Aydee. ,,To jsem asi zapomněla pořádně rozmýchat ten mozek."
Ruvik jen pokrčil rameny a kus mozku slíznul.

...
Administrátor se povýšeně a s kamenným výrazem procházel pomalým krokem po tmavé místnosti, kde světlo šlo pouze z monitorů obrazovek ze záznamů bezpečnostích kamer. U nich sedělo několik lidí v bílých kombinézách se znakem Mobius. Administrátorova výška a tvrdý pohled byl až děsivý. Kontroloval přes kamery, jestli je vše připraveno a jestli není nic tak, jak by rozhodně být nemělo. Na jedné z kamer spatřil agentku Kidmanovou, jak před dveřmi věznice rozmlouvá s Tatianou a Myrou. Administrátor se už ze zvyku podíval na kameru, která monitorovala vnitřek cely, ve které se měly nacházet dvě velice nebezpečné osoby. Jakmile tak učinil, ztuhl.
Po místnosti s podlahou a stěn z matrací, lítaly jak pominutí s přitroublými výrazy na tváři, postava v bílém plášti a druhá v černobílé mikině. Stěny byly počmárané červenýma pastelkama a obsahovaly slova jako: Mobius smrdí, Admin je eiffelovka a podobně.
Administrátor křečovitě popadl mikrofon a i přes jeho neurčitý výraz bylo vidět, jak rudne.
,,Kidmanová. Střelte ty dva do hlavy než to udělám já."
Kamera zaznamenávající chodbu před celou ukázala Kidmanovou, Myru a Tatianu, jak vyprskly smíchy.





 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama