Prosinec 2016

They cant control us.....

31. prosince 2016 v 15:36 Stories
They took us what we cared about....

They ripped us apart and took what they needed....

We will destroy what they wish to control...

We created this world...they cant keep us here...

Madness: Redemption - 21. část

26. prosince 2016 v 22:26 Stories
Vánoce...The Evil Within: Limited Edition se Sebastianovým deníkem....vypadala jsem jako kdybych dostala do ruky samotný Úlomek Ráje.


,,Posedli tě démoni?"

26. prosince 2016 v 10:20 My Boring Life
Název pro tento článek je takový spíše nic neříkající, ale patří k tomu. Je jeho součástí.

Jak už jsem říkala, poslední dobou jsem malovala hodně, protože jsem měla něco, co jsem namalovat chtěla. Určitě si vzpomínáte na povídku Children of fire a právě tento obraz je věnovaný jim.

Říkala jsem přesně, že ten obraz pro mě má nějaký vnitřní význam, který vám sdělit nedokážu, ale mohu vám popsat ty, co na něm jsou.
Namalovat mi ho trvalo něco kolem jednoho týdne a to s tím, že jsem se třeba k tomu dva dny nedostala. Jinak jsem dokázala namalovat jednu postavu za den.
Je to zatím největší plátno na které jsem malovala a musela jsem ho nejdřív celé natřít na černo, kromě některých částí, kde jsem poté začala malovat postavy.


Jako první jsem začala Almou.
Všichni jsou malovaní podle předlohy.

Alma je ze starší hry s názvem F.E.A.R. Střílečka, která se dneska téměř považuje za klasiku a i přestože je ta hra starší, tak je skvělá a zábavná pořád.
Co se týče této zvláštní party, tak se Alma od nich nejvíce odlišuje už jenom tím, že jako jediná nebyla ohněm spálená. Její schopnosti spočívají především někde jinde. Dokáže ovlivňovat lidi.
Její otec naneštěstí pracoval ve společnosti, která její schopnosti začala zkoumat a využít je. Alma to začala vše obracet proti nim a nakonec ji jako malou zavřeli do zvláštního vězení, kde zůstala téměř do svých třiceti let.
Alma je ve skutečnosti dospělá, ale ze všech čtyř není nejstarší. Zjevuje se nejčastěji jako malá holčička v červených šatech. Vypadá jako mladá Laura...k té se ovšem dostanu.


Další postavou co jsem malovala byl...Ruvik.
Nedokážu ani popsat jak neskutečně mě fascinuje. Může se to zdát jako hloupost, ale z nich je nejstarší právě on. Je mu vě skutečnosti 38 let. Přibližně s Alessou.
Už od mala byl trochu jiný. Nejbližší osobou mu byla jeho starší sestra Laura. Měla dlouhé černé vlasy a nejraději nosila červené šaty. Takže chápete, proč narážím na Almu.
Jenže došlo k nehodě, při které Ruben utržel těžké popáleniny a jeho sestra zahynula. Svět se mu obrátil vzhůru nohama. Měl deprese, schizofrenii...zavraždil vlastní rodiče.
Celý svůj život zasvětil studiu mozku a vytvoření přístroje, díky němuž by mohl žít život o který přišel.
Zapletl se ale s nesprávnými lidmi...a nyní je z něj Ruvik...duch STEMU.


Alice...
Tohle je ze všech úplně první postava, kterou jsem objevila a znala, hlavně díky mojí sestřenici. Už to bude téměř 5 let co o ní vím a nepřestala mě fascinovat dodnes. Je z nich sice nejmladší, ale i ona ukázala, kdo je.
Její rodiče zemřeli při požáru a ona skončila v blázinci, kde se jí její Říše divů hroutí. Odtamtud se nakonec dostává, ale je rozhodnuta najít pravdu, co se stalo.
Alice je obrovskou inspirací pro Madness.
Hra může vypadat v některých chvílích komicky a absurdně, ale zdání klame, protože ten příběh je opravdu dojemný a věřte, že jsem sama byla na větvi, co se ve skutečnosti dělo. Je to hodně psychologický a filozofický. Příběh který dojme a tak...Opravdu úžasný.
Co se týče malby, tak jsem si myslela, že právě Alice bude nejjednoduší už jenom proto, že vypadá její obličej tak snadně, ale právě naopak. Ani nevíte jak dlouho jsem se s tím patlala. Hlavně proto, protože nevypadá vůbec plasticky a působí dojmem, že se tam nehodí. Ovšem ona tak vypadat má...je skoro jako panenka.


Poslední na řadě byla Alessa.
Myslím, že Silent Hill mnozí znáte.
Alessa byla jako malá ošklivě popálená, ale oheň přežila. Byla na tom hůř jak Ruvik. Její nenávist ke všem, se prohloubila a zbytek zřejmě znáte. Temnota a stvůry.
I ona je často zobrazována jako malá holčička s černými vlasy, ale modrými šaty. Ve skutečnosti je stará podobně jako Ruvik.
U Alessy jsem se dost bála už jenom s těmi plameny. Říkala jsem si, že bude asi nejtěžší, ale zvládla jsem ji a jsem na to hrdá.

Když to viděla mamka, ptala se mě, jestli nemám deprese nebo tak a sestřenice to okomentovala slovy: ,,je to nádherné, ale vypadá to ,jakoby tě posedli démoni."

Mohu jen říct to, že nejsem malíř bůhví jaký,...ale s tímhle jsem spokojená. Opravdu pro mě ten obraz moc znamená a má u mě v pokoji právoplatné místo.
No a já budu shánět větší plátno na kterém bude Ruvik opět.

Panenka Ruvik

25. prosince 2016 v 22:42 My Boring Life
Doufám, že si užíváte svátky a volno, protože já toho sakra zneužívám a kdy říkám "zneužívám" tak tím myslím, že ležím v posteli a odmítám se jakkoliv zapojit do sociálního života mimo můj pokoj.

Součástí zneužívání mého volného času je i ovšem něco jiného. Protože to spaní taky někoho může unavit a já se to snažím kombinovat s něčím produktivním.

Určitě si vzpomínáte na moje slibování, co se týče mých projektů. Ano, možná měli vyjít trošičku dříve, ale už jsme si na mojí nepravidelnost zvykli a jedeme dál.
Tento týden jsem si objednala velké balení hmoty na výrobu panenek. Následně jsem se pustila do náčrtů a kresby panenky, jak bude vypadat ve skutečné velikosti.

Kdo jiný to může být, než Ruvik, že?
Nebudu vám lhát. Nikdy by mě jen tak nenapadlo si udělat panenku Ruvika. Dobře...zčásti stejně lžu, protože panenku jsem letos chtěla dělat ale ne Ruvika. Ruvik mě napadl díky jedné umělkyni z Německa, která je do TEW svým způsobem blázen také.
U ní to bylo tak, že jí její teta darovala poničenou bjd panenku, která se mohla snadno spravit. Usmyslela si však, že z ní udělá Ruvika, pustila se tedy do práce a výsledek je opravdu fenomenální.
Já bohužel nemám peníze na bjd panenku a tak jsem se rozhodla trochu pro něco jiného a to, jí udělat kompletně celou.
Říkejte si o mě co chcete, že téměř kopíruju práci někoho jiného, ale na tom mi nesejde a budu si dělat, co chci. Je to pro mě velká inpirace nejen v tomto ohledu. Donutilo mě to udělat něco, na čem mi bude záležet. Pokud se mi ta panenka skutečně povede, ani nevíte, jak moc pro mě bude znamenat stejně jako obraz, co jsem namalovala. TEN obraz o kterém jsem mluvila a který se na mém blogu vyskytne také, ale na to se připravte. Chci to napsat zítra.

Hmota mi má přijít někdy v úterý, na což se těším. Nákresy mám hotové a vypadají nějak takhle. Bohužel jsem si uvědomila zřejmě velice špatnou věc a to sice, že nejsou tak úplně třeba přesné. Pokud budu dělat části těla přesně podle toho, nemusí být přesné a bude to vyžadovat trpělivost a hromadu úprav.
Do tohohle se ale nepouštím s tím, že to budu mít hotový za den nebo dva. Tohle pro mě bude práce klidně i na několik měsíců a ten čas jsem ochotná do toho investovat. Proto tomu říkám ,víceméně, projekt.

Samozřejmě hodlám svojí práci zdokumentovat jak to půjde a postup budu dávat sem.
Ale je ve hvězdách, co se může stát. Možná zjistím i to, že to třeba nepůjde a moje snaha přijde vniveč.



Madness: Redemption - 20. část

23. prosince 2016 v 15:49 Stories
Přijde mi, že tahle část je nejdelší co jsem zatím napsala.
Dnes jsem se málem zasekla ve psaní, ale Síla mi dopomohla tomu, abych pokračovala dál.


Madness: Redemption - 19. část

21. prosince 2016 v 20:05 Stories
Konečně internet zpět!
Zde další Madness a očekávejte aktuální články mých projektů!

Jednou za čas to chce nějakou tu kocovinovou část...ta právě nastala.




Madness: Redemption - 17.část

19. prosince 2016 v 13:52 Stories
Asi si teď říkáte, jako, že vydávám až dneska. Odpověď je jednoduchá....den poté, co jsem vydala aktuální článek mi vypnuli internet. Naběhne mi zase zítra, takže....zákon schválnosti.
Očekávejte ale články o mých plánovaných a dokončených projektech.
Mezitím ale, co jsem zde, ve škole na počítači tady vydávám další část Madness. Dnes v 19:00 vyjde další, abych to vynahradila.

A nyní....jdeme propadnou šílenství!


Ruvik na plátně a stalker Richard

12. prosince 2016 v 21:00 My Boring Life
Těžko uvěřitelné, že to je už měsíc, co jsem psala článek týkající se mého života. Mohla bych ihned zmínit opět jedno ze svých opakujících se vysvětlení, ale dle mého názoru bude lepší, když je vysvětlím trochu jiným způsobem, který pochopíte, jakmile si tento článek dočtete. Nebo bych měla říct "pokud", že?