Srpen 2016



The White Rook - 9.část

21. srpna 2016 v 11:03 Stories
Protože nemám čas dokončit rozdělaný článek o dalším sériovém vrahovi, alespoň přidávám toto.

Možná bych měla být aktivnější. Doufám, že tu ještě někdo zůstal, ale znáte to. Když jsou prázdniny. Ještě...alespoň....chvilku...

Nestíhám více, protože dnes jedu opět a naposledy na adrenalin camp. Úplně se mi vybavili vzpomínky na to, jak mi před dvěma lety poprvé Terr poslala svoje povídky přes mail. Ještě než rozjela svojí kariéru na wattpadu a svoje kresby.

Hlavně jsem si na to vzpomněla proto, že jsem napsala prolog k Madness 2. Ta ještě zatím nevyjde, ale mám jí rozdělanou a nostalgie je to dost velká, to vám musím říct.
Dokonce jsem našla v počítači i původní návrh Madness 2, který jsem napsala právě poté, co jsem dopsala první díl. Nevěděla jsem, že ho tam pořád mám. Každopádně ten návrh padá, protože je to kravina.

Po takové větší pauze mi psaní povídek začalo vážně chybět.
Hlavně když jsem byla na Lipně a četla nové díly povídek, co byly na wattpadu. Začalo mi najednou chybět to, jak jsem jen nechala prsty jezdit po klávesnici a vypisovat celý příběh, co jsem měla v hlavě a pokoušela se ho zformovat tak, aby vypadal přesně, jak si ho představuji. Vskutku...ne vždy se to podařilo, co si budeme nalhávat.
Chybělo mi i to, jak někteří skutečně psali komentáře. Ty komentáře mě bavilo číst. Měla jsem je ráda..Fakt lidi...měla jsem ráda ty, co to četli, protože to je jasné, ne? Ale musím říct, že je dost zvláštní, že mi třeba chybí lidi, které jsem nikdy neviděla ani s nimi nemluvila. Jak přesn internet tak v reálném životě.

Ovšem následkem toho, že jsem četla povídku s psychopaty, tak jsem zase chytla náladu psát Psychopaths. Ale to nemohu. Musím nejprve dopsat jiné. A Madness je tak trochu něco podobného, takže to se mi snad povede. Mám na to náladu.

Ale také mám celkem chuť psát TWR a proto tady máte další díl. Mám v zásobě ještě jeden, který vydám nejlépe pozítří. Nastavím to na blogu a měl by vyjít někdy kolem 18:00.

Co se týče povídky TNO, tak to opravdu nevím. Vůbec jsem nechytila náladu jí psát, ale to se snad brzy změní, jakmile si poslechnu to nové album od Sabatonů. Ještě jsem ho neslyšela...Snad bude dobré, ale já věřím, že ano.


Jednorožčí dobrodružství

1. srpna 2016 v 12:26 My Boring Life
Na efektivní nebo originální pozdravy jsem nikdy nebyla. Vždy jsem se do psaní vrhla po hlavě, protože mi ty pozdravy přišly takové...ani nemohu najít to správné slovo.

Prostě to udělám jako obvykle.

Dlouho jsem tu nebyla a má to i trochu své důvody a ty už samozřejmě znáte. Ale momentálně skončil červenec a má to svoje plusy a mínusy.
Ta pozitivní věc je ta, že mám po brigádě a už nemusím nikam chodit.
Ty negativní jsou, že skončil červenec, takže polovina prázdnin najednou zmizela jako měsíční kapesné a navíc mi ti lidé z brigády budou možná i chybět.

Možná chcete vědět, proč...

Tenhle článek proto chci věnovat psaní toho, co se asi tak během toho měsíce stalo a pokusím se to rozepsat co možná nejlépe a nejdetailněji.
Zároveň chci také poděkovat, že jste se vyjádřili k mému předchozímu článku a čtyřem lidem chci poděkovat, že hlasovali v anketě.
Výsledek byl takový...zkrátka na nic.
Ne tedy tak úplně, ale bylo to nerozhodné. Takže hlasy padly na článek o sériovém vrahovi a o tom, co se kolem mě děje.
Upřímně mě to opravdu překvapilo, že minimálně dva chtějí vědět něco z mého života, no a s článkem o sériovém vrahovi jsem tak trochu počítala. Takže to udělám nyní takto:
Nebudu nutit do ankety, zkrátka to udělám tak, že tento článek bude dosti věnován mému životu a následující bude o sériovém vrahovi. Neřeknu vám o kterém, páč to bude překvapení.

Ale nyní přejdu k věci...