Červen 2016

Co je to duše?

23. června 2016 v 23:51 Considerations
Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly. K tomu později přistupuje i představa duše jako jedinečné osobní identity, důležitá zejména v křesťanství. Starou náboženskou představu, že duše člověka nějak přežívá, vyjádřili řečtí filosofové jako nesmrtelnost, případně představou reinkarnace jako v některých východních náboženstvích.
Protože se tyto představy nedají empiricky doložit ani zkoumat, v moderní vědě se pojem duše neužívá a i psychologie, která jako věda o duši vznikla, jej nahrazuje pojmemvědomí nebo mysli, v širším pojetí pojmem psychika. Pokusy o výklad duše jako "energie" a podobně nestojí tudíž na žádném vědeckém základě. V náboženství, v běžné řeči, v umění a v mnoha metaforách však stále znamená oživující princip, nositele osobní jedinečnosti a odpovědnosti, citu a smyslu.
- zdroj Wikipedia.org




The White Rook - 8.část

21. června 2016 v 21:19 Stories
Zrovna teď mám náladu spíše psát TWR, takže tady máte další díl.
Příští týden mě čeká návštěva Hellu. Tak uvidím, jak to dopadne a jestli vůbec tam budu moct dorazit.
Prosím, ať to vyjde...




,,Jsi hrozně zvláštní, ale jsi super!"

19. června 2016 v 12:50 My Boring Life
Nerada se moc rozepisuji o mých příhodách, kde se často mluví o mě nebo kde se to kolem mě motá a tak podobně. Připadám si egoisticky nebo jak se tomu slovu říká.
Jenže včera byl takový den, kdy by jste opravdu nečekali, že se vám něco takového stane a tím myslím, že se o vás hodně baví ve společnosti minimálně sedmi dospělých lidí.

Zkrátka a jednoduše to nedělám ráda, ale prostě potřebuju někde vypsat, co se včera stalo a po tomto zážitku možná to moje sebevědomí přeci jen trochu vyrostlo a měla jsem v tu chvíli radost. Radost, jak lidi reagovali na to, co dělám a co vlastně jsem.

Začnu tedy hezky od začátku, aby to mělo hlavu a patu a nebylo to jako dítě z Afghánistánu.



Zatoulané kotě

17. června 2016 v 18:00 My Boring Life
Před dvěma dny jsem se vrátila odpoledne ze školy. Byla jsem unavená a chtěla si prostě jen lehnout a spát, ale hlavou mi běhala ta hromada testů, na které se musím naučit a co všechno budu muset ještě udělat.
Zabouchla jsem za sebou dveře od branky a chystala se do domu, když v tom mě z mých myšlenek vyrušilo hlasité zamňoukání.


Ještě není konec...

17. června 2016 v 15:03 My Boring Life
Mysleli jste si, že bych se na tenhle blog tak snadno vykašlala?

Pokud tu jste čtenářem tohoto prazvláštního blogu, jehož stvořitel si není tak úplně jistý, jestli je nekrofil nebo není, tak jste tušili, že tohle opravdu ve zvyku nemám a že pokud by opravdu konec někdy měl přijít, tak to napíši rovnou. Ale žádný není. Zkrátka to takhle měla většina...
Zkouškové období.
Jedna z nejhorších věcí, co se týče stresu a zlepšování známek. Moje pozitivum bylo to, že jsem makala přes celý rok, takže jsem si známky nijak zhoršit nemohla, ale povedlo se mi to zlepšít i tak solidně, že tomu sotva dokáži věřit. Takže....zatím to vypadá na jednu dvojku.

Ale nyní k věci!

Mohla bych v tomhle článku vypsat nějaké zajímavosti, co se během té doby staly, ale to by postrádalo smysl a navíc by se mi to sem nehodilo. Tudíž, když už bych chtěla napsat nějakou zajímavou příhodu, dám to do jednoho článku.

A co asi tak přes tento víkend chystám?


Putování za medojedy

5. června 2016 v 10:09 My Boring Life
Vážení, vy musíte být asi dost hodně vytočení!

To se hezky rýmovalo, ale od toho tady nejsem. Ovšem, pokud rádi čtete můj blog, tak asi musíte být nasraní. Množství článků, které vydávám ,pokleslo.
Blíží se konec školního roku a to neznamená nic jiného, než zkoušení, testy a ještě větší množství testů. U nás toho máme snad hrozně moc po celý školní rok a ke konci se to ještě zdvojnásobuje, takže asi chápete, že jsem z toho poněkud vystresovaná a ještě nás straší s didaktickými testy, které se nám budou počítat do průměru. A zkoušení z celého roku, co jsme probrali z protetické technologie. To je neskutečné!!

Ale teď konec mého stěžování si a přejdu na lehčí notu, ač je to věc, která mi jde poněkud obtížně.