Září 2015

Puppets from Underworld

28. září 2015 v 13:07
Jak slibuji, tak píši....

Nevím, jak vás zaujal název, ale snad dostatečně, aby jste si alespoň přečetli o co v té storce půjde.

Ano, je to název příběhu, který mě napadl, ale sama si nejsem ještě tak na sto procent jistá, jestli ho napíšu. Zatím to vidím tak na 70 % a taky podle toho, jestli bude mít pozitivní ohlasy nebo ne.

Tak já přestanu kurva mlít a začnu....



Forever Psychopaths - It´s worse than we thought

27. září 2015 v 10:56 Stories
Je to horší....
Jo...
KURVA TO JE BLBOST!!!!



Chraň nás od zlého

20. září 2015 v 22:39 Considerations
Jak bych měla asi začít?
To byla první otázka, když jsem otevřela tohle okno.

Takže nejdříve bych asi začala o tom, co to vlastně je.
Myslím tedy, že ani nemá moc cenu vysvětlovat, co to je. Většina z vás zřejmě ví, že to je film, který byl vydán minulý rok.
Ovšem celý film byl inspirovaný na příbězích policisty a exorcisty Ralpha Sarchieho. Původně byla napsaná kniha už v roce 2001 na které pracoval on spolu s Lisou Coolovou.

Knihu jsem samozřejmě četla jako první.
Skutečně v ní popisuje různé případy, které vyšetřoval a u některých mě skutečně zamrazilo. Ve filmu se z jisté části objevili také, ale nebylo to úplně přesně jako v knize, ale to ani moc nevadilo. Tedy alespoň mě...

Teď abych tak nějak popsala co si myslím o knize.
Řekněme, že když jsem si četla Předmluvu, ve které se zmiňuje kromě toho, že všechno co v té knize píše je podle skutečných událostí, také to, že i z jisté části pomocí té knihy doufá (nebo jak to správně popsat) ,že čtenář začne věřit v Boha a tak...
Když jsem si to četla, tak jsem si říkala: ,,Hmm...aha...No to je stejně jedno. Prostě si to přečtu a uvidím..."

Mohu vám říct jen jedno, že kniha se mi skutečně líbila a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jenže pak tu nastal ten problém, že jsem o tom začala přemýšlet víc, než mi bylo zdrávo. Kniha je hodně náboženská. A dokonce jsem měla i strach, že bych snad v toho Boha začala věřit, protože pokud to, co v té knize psal je skutečně pravda, tak to potěž prdel...
Zřejmě v Boha věřit nebudu, ale nepopírám to, že jsem o tom z jisté části přemýšlela a ani nevím proč.

Film jsem viděla ani ne před půl hodinou a můj názor je takový, že jsem se sem tak lekla. Nebyl to podle mě úplně horor, ale ty zvuky co přidali k tomu, aby jste se u jistých částí lekli...to bylo od nich ošklivé. A asi odedneška nenávidím sovy....
Nebudu nic spoilerovat...
Čekala jsem, že se mi povede tenhle článek zformulovat a propracovat lépe tak, jak by jste si to zasloužili. Koukám, že to vypadá neskutečně bídně a stydím se už jenom kvůli tomu, že jsem klikla na tlačítko "Hned zveřejnit" a nepočkala do zítřka, kdy bych byla snad maličko odpočatá a myslelo by mi to lépe, ale já slíbila, že to vydám ještě dnes....

Chci jenom říct to, že tu knihu opravdu doporučuji.
Je skvělá a zajímavá, ale bude to zřejmě také kvůli tomu, že jsem se o podobné věci zajímala vždycky a ne vždy se najde takový nadšenec do okultismu a celkově nadpřirozena jako já, ale vyzkoušejte sami.
Ovšem vás varuji, pokud jste ten typ, co je třeba hodně pověrčivý nebo tak, tak pokud si to přečtete, možná v toho Boha začnete skutečně věřit.
Kromě toho tam autor vypsal různé motlidby a popřečtení té knihy mám větší znalosti v okruhu katolictví víc, než bych si přála.

Z části na mě zapůsobila, že se mi i maličko změnilo myšlení, ale o tom se tady vybavovat nebudu a dokonce mě napadla jedna povídka na podobné téma, ale opět patří do té kategorie, kterou nikdy v životě asi neuvidíte.

+
Menší věc/spoiler nebo já nevím co to přesně je, ale jako spoiler mi tenhle fakt skutečně nepřipadá.
Ralph Sarchie spolupracoval i s Edem a Lorraine Warrenovými.
Když jsem to četla, jsem myslela, že slítnu ze židle....

Ale to možná ani není tak překvapivé, ale pro mě z jisté části je...
Každopádně....
Knihu doporučuji...
Film....těžko říct....ale jo, zkoukněte to taky...Není to zas tak zlý ;)

P.S.
Omlouvám se za tak zpackaný článek, ale všichni víme,že já se prostě nedokážu řídit tím, co je dáno a píšu podle toho, co mám na srdci nebo jak uznám za vhodné. Mám s tím problémy....i ve škole....


Další kresby....další záchvaty...

18. září 2015 v 15:53 Art
Opět přidávám další kresby....

Rozhodla jsem se, že zapracuji na něčem větším, tak jsem udělala několik ksichtů Devina na jeden papír a vzniklo z toho něco takového...
A proč další záchvaty...

On to zase našel....




Forever Psychopaths - Back in the house

17. září 2015 v 21:16 Stories
Moc díky vám těm, kteří nějakým způsobem zareagovali na můj minulý článek.
Opravdu moc si toho cením a doufám, že jako poděkování by vám mohlo stačit toto. Snažím se, jak jen nejvíc to jde, ale s mojí snahou stoupá i stres.....ale žádný stres!!
Happ....díky za tu povídku :D




Co jste nevěděli o tomhle blogu?

14. září 2015 v 21:09 Considerations
Jak jste si jistě někteří všimli, co sem ještě vůbec chodíte, tak tu nepřibyla FP. Pokud vám chybí, tak mi nějakým způsobem dejte vědět a já to napravím....ovšem chápu, že většina z nás toho má fakt nad hlavu a těch více lidí, o kterých vím teprve na střední šli, takže chápu, jak v šíleném stresu asi musí být.

Nicméně nechci patřit mezi ty, kteří s tímhle okamžitě fláknout...

Byly jste hodně zvědaví, když jste si přečetli nadpis tohohle článku?

Tentokrát to opět zařazuji do tak zajímavé rubriky jménem "Úvahy". Napadlo mě to vlastně dneska ráno cestou do školy. Naplno jsem se rozhodla, že si zase pustím BVB. Před očima mi najednou projely ty nejlepší vzpomínky, které se staly tehdy, když jsem poslouchala jenom je a celá naše parta byla pohromadě. Hudba dokáže zázraky...Proto o ní pořád melu...jde mi o to, jak na ně vzpomínám...

Jsou to dva roky zpátky...Ale nemyslete si, že odbíhám od tématu, protože s BVB přišel i tenhle blog. Za ty dva roky se toho dost změnilo....Ne všechny změny byly zlé, ale drsná většina ano. Pokud se tu ještě objevili lidé, kteří na tomhle blogu kdysi také byli a čtou to....uvidíme...

Protože to skutečně za měsíc nebo za jak dlouho budou skutečně dva roky, co tenhle blog aktivně funguje, což je pro mě skutečně neuvěřitelné, tak jsem se rozhodla napsat i speciální článek....Ano....Zajímavosti o tomto blogu a jaké změny a kraviny se tady v minulosti staly.


Tak tedy začnu...

Kresby z adapťáku...

10. září 2015 v 21:57 Art
Na adaptačním kurzu jsem si našla chvíli čas a konečně dokončila kresbu Jacoba a Evie z AC Syndicate. Nedokážu říct, jestli jsem na sebe hrdá, protože mi to ani moc nepřijde. Mohlo to vypadat i lépe...

No a další kresba je Devin, ale chtěla jsem ho zkusit nakreslit na černý papír a výsledek je takový....



Jak snadno mi Horowitz dokáže způsobit infarkt?

9. září 2015 v 20:19 Considerations
K tomuhle článku jsem došla jaksi...řekněme...Přečetla jsem od něj tři knížky.

Nejprve to byly Horrory, které mě překvapily, jak zatraceně promyšlené to bylo a místo toho, aby jsem se bála jsem spíše toužila po víc podobných příbězích.
Pak to byla knížka Dům hedvábí u níž jsem nečekala, že závěrečné rozzuzlení bude tak neskutečně...prostě úplně dokonalé. Byla jsem z toho nadšená!

A pak tu byl další díl, který vyšel tenhle rok a to Moriarty. Čekala jsem, že to bude asi jako u prvního dílu, kde půjde o takové detaily, že by to snad nikoho nenapadlo a pak najednou TRADÁÁ!! Rozuzlení a my si jenom řekneme: Tyvole....A JO!! A zasmějeme se.

No, jenže tenhle díl byl...Trošičku jinak.

Seděla jsem v pokoji večer a pomalu dočítala. Bylo to napínavé a já jsem prostě potřebovala vědět, jak to skončí. A najednou se stalo to, co se stalo. Ano, bylo to závěrečné rozuzlení, ale takovéhle jsem až nečekala. Nebudu nic spoilerovat....Jenom chci říct jedno...

Zakřičela jsem na celej dům, až na mě řvali sousedi, co se děje. Chodila jsem po baráku a chytala se za hlavu a furt si mumlala, jak a proč. Byla jsem totálně v hajzlu a nakonec jsem chytla neskutečný záchvat smíchu a pak jsem celou noc nezamhouřila skoro oka a furt...tyvole...jak to jenom mohlo být takhle...proč kurva? A proč mi to jenom nedošlo?...

Řeknu vám...knihu vám doporučuji, ale pokud se do toho až moc vcítíte jako já, dopadnete velice špatně :D

Jsem mrtvá...Totálně...Horowitzi...Klaním se vám, ale zároveň vás chci zaškrtit....


Forever Psychopaths - Quick departure

5. září 2015 v 10:55 Stories
Něco tu prostě nehraje...

Všechno se tak pekelně mění a uvědomuji si, že už to prostě není jako dřív a ani nebude. Tak težko se vypořádávám se změnami.
Změnilo se to....jak v reálněm životě, tak tady...



Forever Psychopaths - Demon´s eyes

3. září 2015 v 21:35 My Boring Life
Měla bych si asi dát facku, že?

Ale buďte rádi, že jsem napsala alespoň něco, protože jsem se na to taky mohla z vysoka vysrat...
Zas taková svině nejsem...