Květen 2014

Konečně!!!!

21. května 2014 v 14:32 My Boring Life
JOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOJOOOO!!!!

Tak dneska jsem tak šla zkontrolovat shránku a našla tam tuhle nádheru :D :D
Já jsem vyloženě létala po celé ulici a všichni na mě zírali jak na naprostýho kreténa....

až na to, že já kretén jsem...

Každopádně je to ta slibovaná fotka....je fakt, že to debilní poštovný
bylo drahý, ale prostě jsem mamce řekla, že já jsem za to ty peníze ochotná dát...


Pastel Goth

20. května 2014 v 7:00 Art

Hudba

18. května 2014 v 11:07 Considerations
Posloucháš 1D? ....fajn
Posloucháš Green Day? ...super
Posloucháš AA? ...úžasný

Jakákoliv hudba může zachraňovat život. Každý si najde tu svou.
Prostě se mi hudba jako pop a řeknu to takhle "sračky" nelíbí, no a co? Jenže mě nevadí oni, ale fanoušci!!

Prakticky mi vadí i to, že oni odsuzují nás, za to, že tohle posloucháme ,ale mi zatím ponich ani nezvdechneme, protože jsme asi jedni z mála, kdo to chápe...no...nedalo by se říct z mála.

Když si u nás ve třídě pustí jednu nějakou písničku....fajn...nějak to prostě přežiju, ale když ji pouští měsíc pořád dokolečka, tak už to začíná být celkem trapný a otravný. Když my něco chceme jen tak pustit, tak po nás všichni hned ječí, jaký jsme krávy a pouštíme tady toto. Říkám jim jedno....NASRAT!

Proč vlastně posloucháme to co posloucháme?

Líbí se nám to. Je to prostě hudba, která se skutečně hraje nástroji. Ta dnešní už je prakticky vytvořená počítačem, zpívají a i ten hlas jim upravý, aby to nějak znělo.
A to, že screamování není hudba....pff

Někdo by řekl, že řvát do mikrofonu zvládne každý, ale ono to tak není!
Je to něco, co každý prostě nezvládne a to už by jsme my rovnou mohli říct, že kvílení taky není hudba.

Pro každého je to něco jiného. Pro každého něco jiného i znamená, ale i tak.
Hudba je náš život. Je to jedna z věcí, bez kterých by všechno bylo na nic, Je to pro nás všechno a když si nasadim sluchátka a na chvíli se odpoutám od reality, taky to není nic špatného.
Je to prostě droga, která nám nikdy neublíží, ale naopak. Nejlepší droga na světě :)

To by si lidi mohli uvědomit.

Tohle oproti mému vyjadřování, nebo jak bych to mohla nazvat,bylo.....málo?...nevim
Protože je těžké se nějak lépe vyjádřit, v mém případě takhle.

Ale co bych měla říkat já?

Vypisuji se tady jak kdybych s tím měla nějaké životní zkušenosti a to mi je teprve 14.
I tak jsem si toho všimla, tak to prosím respektujte....


Pro €ls:
Ohledně úvah --> vlastně Emo haters je podobný jako Haters co jsem psala a Bral/Bere Andy Sixx drogy?...
Omlouvám se, ale to se mi nějak nedařilo napsat...podle mě nebral drogy,
ale co já můžu vědět.
Proto nechci aby sis myslela, že jsem se na tebe vykašlala či co, ale prostě jsem
nevěděla jak na to....omlouvám se :/


Zpátky k DreadOut

14. května 2014 v 20:26
Čas na selfie!!! Kurva ty lidi z toho fakt šílej :D

Ti co sledují Pewdieho, tak si mohou vzpomenout, že před rokem a půl hrál DreadOut jako DEMO verzi.

Nyní je to už hotová hra a Pewdie si ji hned šel zahrát.
Poprvé, když jsem tu verzi viděla jsem se párkrát lekla, ale jinak je to podle mě
docela fajn hra...

Takže si tu zaselfiujeme atd, myslím, že tahle hra je pro všechny jak dělaná...
Tady je první díl...
Enjoy ;)


Motivace, inspirace, sen

14. května 2014 v 20:16 Considerations
Myslela jsem si, že prostě nebudu vědět co psát a tak vydám tak max. jednu úvahu za měsíc.
No...nějak jsem se do toho zabrala, ale i tak se omlouvám, pokud tahle úvaha bude stát za
úplný kulový...


Člověk bez cíle je jako loď bez kormidla.

Každý máme nějaký sen, motivaci nebo cíl. Něco, čeho chceme dosáhnout.
Každý si něco přejeme...
Mohou to být i jakékoliv blbosti a každý se nám může třeba i vysmát, ale i tak...chceme toho dosáhnout a proto bojujeme. Někdo se ale nechává i ovlivnit ostatními a potom to je prostě všelijaký, ale my je nepotřebujeme.
Ale jaký je rozdíl mezi motivací a inspirací?
Motivace usměrňuje naše chovaní a jednání pro dosažení nějakého cíle.
Může lidi nadchnout, ale nevydrží, protože se vždy neshoduje s jejich systémem hodnot .
Inspirace je jako plamen, který zažehne jenom víra v to, že všichni máme dvě ruce, dvě nohy a jeden mozek a stejnou možnost začít na sobě pracovat.

K tomuhle tématu se ani nedá nějak něco pořádně napsat. Každý víme co to je, o co se jedná, ale vysvětlit je to těžké. Určitě to znáte.
A když narazíte na nějaké to vysvětlení, většinou je tu buď v nějakých vědeckých či co popisech atd. nebo jinak.
Je to i na palici, ale prostě zajímavý je, že všichni víme o co se jedná, chápeme to, ale prostě když to máme někomu vysvětlit nebo popsat, tak to prostě kurva nejde!! Argh!!

Každý máme svůj cíl nebo motivaci či inspiraci. Je jen na nás, jestli se s tím podělíme s ostatními, a nebo si je necháme pro sebe a budeme se snažit a bojovat, aby se splnili. Na houby je ale to, že každý má nějaký svůj sen, ale už to jsou většinou sny, které se těžko plní, nebo se prostě nesplní vůbec.

Téhle úvaze by se tak úplně nedalo říkat motivace, ale je to prostě něco takového či podobného nebo já nevím co.
Bez snů nemůžeme žít. Nebyli bychom to my! Sněte si co chcete, i kdyby to měla být ta největší kravina na světě. Někdy je i prostě jedno, že se sny nevyplní. Kdyby se některé vyplnili, o čem by jste snili potom? Podle mě to je prostě super věc.
Já o svých snech vím, že se na 1000% nevyplní. No a co? I když je to jenom sen, můžu si ho i nadále měnit jak budu chtít...

Art

Outlast - Whistleblower

12. května 2014 v 21:13 Games - Horrors
Momentálně nejznámější nová horror hra Outlast Whistleblower.
Nějak jsem se tak dívala na její průběh no a musím říct, že letsplayeři jako je Agrael, Gogo nebo např. Pewdie
se teda mají na co těšit, protože je to krapínek úchylnější :D

Já vám to napíšu zjednodušeně:
Prakticky hrajete za jednoho týpka, který pracoval na tom místě, které se prozkoumávalo v prvním díle.
Ale on něco posere nebo co a tak ho zatknou, nebo nevim co, a pak se to tam všechno posere a
on se odtamtud prostě musí dostat. Během toho, jak tam chodíte, (jakoby) z jedničky
přijede ten novinář a prozkoumává to tam.

Jako...
hra je to celkem dobrá, ale ta úchylná scéna :DDD no no no...

Nevím co víc, k této hře dodat... opět jsem zatím nesehnala nějaký odkaz ke stažení, ale jak víme všichni,
ne prostě všechno můžeme jednoduše stáhnout, že?


Pár nepodstatných informací:
Ohledně úvah: Momentálně mám rozepsanou něco jako Motivace atd. o co mě požádla jako první Emily...
Z mého nudného života: V březnu jsem si objednala přes BVB shop (EU) ten originální růženec...ale nemohl ještě přijít, protože ho v tu dobu neměli na skladě a mohla jsem si ho proto jenom zamluvit. Odedneška ho už na
skladě mají a do 28 dnů mi má přijít...kurvadrát...:DDD

Andy Biersack

9. května 2014 v 13:02 Considerations
Andyho znají všichni...několik let zakládal skupinu Black Veil Brides a po takové práci se mu to konečně podařilo a všichni jsou úspěšní...
Ale tady jde jenom o Andyho...
Přibylo mu více fanoušků, a začal být čím dál tím víc úspěšnější...prošel změnou stylu, ale i se změnou stylu přišla i změna povahy...
Někdo by řekl, že mu sláva stoupla do hlavy a prostě mu vyrostlo ego...řekla bych to takhle...prostě se změnil
Určitě jste si toho všimli a myslím, že jste také viděli nějaké názory co psal Oliver Sykes...dost mě teda nasrali, protože narážel na celou skupinu...
Tohle všechno jsem se dozvěděla od kamarádky...nejdřív jsem byla strašně nasraná, ale to proto, že jsem si nechtěla přiznat, že je to pravda, ale ono to tak je...
Není mi z toho dvakrát nejlíp, ale jestli se kurva už neprobere, o spousty fanoušků i přijde...
Tahle úvaha se mi prostě dobře nepsala...
Nenarážím tím na Andyho a nehejtuju ho, ale hold si musíme přiznat, že to je pravda...klidně mě zabijte či ukamenujte, ale je to pravda...
I tak...i kdyby se cokoliv stalo, BVB pro mě zůstanou skupinou, která mi pomohla a zachránila mě...a nejsou to žádný debilní kecy!
Ale jestli se kurva neproberou, nebo spíš Andy, tak to dopadne hodně špatně...

Na co to vlastně píšu?
I když si tohle nikdy nepřečte, i tak doufám, že mu to dojde...
A teď...
souhlasíte se mnou, nebo mě prostě pošlete do prdele? Ale mě už je to vlastně jedno...



Haters

8. května 2014 v 8:42 Considerations
Tahle úvaha bude asi nějak tak o ničem...Nebudu tady rozepisovat nějak závažné téma,
ale ten můj názor tam určitě nejdete...


Jediní lidi, který prostě nepochopim.
Všichni dobře víme kdo haters jsou, takže to tu nemusim nějak vysvětlovat.
Jen by mě celkem zajímalo, jestli je vůbec baví někoho prostě spamovat všemy možnými nadávkami atd. Co tím chtějí vlastně dosáhnout? A baví je to?
V dnešní době jsou haters prakticky všude. Hlavně na Youtube. Lidi, co někomu nadávají či co a čekají na reakce toho komu to napsali.
Někteří se tím prostě jen tak baví, jiní chtějí toho dotyčného nasrat tak až by třeba prostě "odešel" z Youtube nebo něco jiného. Závidímu, až tak moc, že ho prostě začnou hatovat.
Je taky dost pravděpodobný, že se s haters setkal i někdo na blogu.
Svět prostě není dokonalý a dokonalý není ani nikdo. Vždycky se prostě někde musí objevit nějaký ten člověk co schválně hledá malé nepodstatné chyby nebo detaily a začne ho spamovat a podobný sračky...
Někdo zase píše, že to píše prostě podle pravdy, ale kdyby, tak by to asi nedávali najevo podobným způsobem jakým dávají. Je to prostě všechno na palici.
Ale haters už se ani tak moc neřeší. Prostě je ten nejjednodušší způsob na světě - ignorovat je. To je ta nejlepší metoda. Někteří přestanou, někteří ne, ale taky prostě ne všem se líbí to, co píšeme nebo natáčíme.
Ale je tu právě i jedna věc...
Když někdo dá třeba na Youtube nějakýmu dobrýmu letsplayerovi, který fakt třeba dobře natáčí a je super dislike, automaticky toho dotyčného všichni označují za hatera.
Třeba to prostě hater není. Ne všem se mohlo třeba video líbit, tak prostě zadali svůj názor a hotovo. Ale hater to už je, když dislikne každý jeho video a spamuje ho tím, jak neumí natáčet nebo jak někoho kopíruje.
Ale co bych řekla možná já?
Že pokud někdo má spousty lidí, co se jim líbí třeba jeho tvorba ,ale také, že má prostě nějaký ty haters, tak je to prostě super člověk, protože ti haters mu i pravděpodobně i závidí.
Nikdy jsem je nějak moc neřešila. Když jsem někde viděla někoho jak někoho hatuje, tak jsem si to přečetla a často jsem se i dost zasmála. Ale není to nějaký závažný problém, který je nutný vyřešit.

Chci jenom upozornit, že v tomhle článku jsem mluvila o haters, kteří jsou hlavně na internetu.
Budu ráda opět za vaše názory a taky bych chtěla vědět, jestli nechcete konkrétně nějakou úvahu...

True

Fantazie

1. května 2014 v 19:57 Considerations
Takže s tou úvahou "závislosti" jsem nakonec sekla.
Prostě jsem neměla náladu psát zrovna o tomhle tématu, tak sem přidám jedno takové
"neobvyklé" nebo prostě "nezajímavé".
No... je jen na vás, jestli budete mít náladu si to přečíst.


Nemusím tu vysvětlovat co to je. Všichni ji dobře známe. Prostě se buď nudíme nebo se chceme na chvíli vytratit z nudnýho bezvýznamného života nebo kvůli něčemu jinému. Podle mě není nikdo, kdo by si nevytvořil svůj vlastní svět pomocí fantazie.
Co se pod tímhle slovem většina lidí představí? To co je zrovna napadne. Může to být téměř cokoliv. A o tom ta fantazie je. Můžete si představit téměř cokoliv co se vám zalíbí a jakou máte třeba zrovna náladu. Ale nebudu tady rozepisovat to, jak jednorožec letí napříč vesmírem.
Někdy se nám ta realita už tak moc nelíbí, nebo se nám nezdá, že se ve svých představách unášíme čím dál častěji a už neznáme skoro nic jiného. Proč chceme být často sami a chodit se někam sami do ticha procházet? Abychom mohli přemýšlet. A většinou kvůli našemu vytvořenému světu. Co je ale na tom špatného, že?
Prostě mě nebaví se pořád dokolečka dívat třeba po třídě, kde všude sedí banda idiotů, co nemají mozky na to, aby logicky nebo normálně uvažovali, tak se podíváme z okna nebo zavřeme oči a přemýšlíme. A pak už je jedno o čem.
Jenže...
Už se jednou můžeme od reality odpoustávat tak moc, že už jsme z toho sami úplně zblblí. Někomu se stane, že už prostě nerozezná realitu od svého vytvořeného světa, ale to je už většinou u těch extrémních případů. Dobře všichni víme, že se to prostě nesmí přehánět, ale problém je i ten, že je to těžké. Ale nejde to...
Mě to například došlo až teprve nedavno, že bych se sebou měla opravdu něco dělat a ,že už to se mnou není normální. Ale i tak... Bez fantazie se prostě nedá žít. Neexistuje život bez ní. Všichni ji máme, a je už jenom na nás, jak bude vypadat... jestli bude smutná, veselá nebo jakákoliv.
Co vlastně tvoří ta vaše?
Např. ta moje je většinou taková temná. Temné atmosféra, krev a všechno možné, co k takové temnotě patří, protože spousta lidí netuší, že i temnota dokáže být krásná a "světlá". Někdy to je zase jinak. Prostě vidím velkou zelenou louku se stromy obrostlými kvítky, všude palačinky a stáda jednorožců. Pěkná blbost, ale nemůžu za to.
Každý máme různou povahu a tím pádem i různou fantazii. Narodila jsem se jako trotl, který žije skoro jenom fantazií. Ale nejde o její obsah... jde o to, jak často do ní "přecházíme".
Někdy si prostě říkám, že čím jsem starší, tím víc tou fantazií žiju. I mamka mi říká, že svou fantazií moc žiju. Skoro jsem spadla ze svého jednorožce. (dementní poznámka)
Ale o tom se nedá tak úplně spekulovat. To bych mluvila stále o jednom a tom samém. Takže opět chci vědět vaše názory. A jaká je ta vaše fantazie?